Označování alergenů se obrací proti výrobcům

Nicméně pojďme se podívat na problematiku označování alergenů z druhé stránky. Stále větší procento populace (zejména děti) trpí alergií na potraviny. Z tohoto důvodu ukládá nařízení č. 1169/2011/EU výrobcům zřetelně vyznačit na obale balených výrobků přítomnost 14 nejčastějších alergenů. Na obalech výrobků se však objevuje také termín „Může obsahovat …“ – co se za touto větou doopravdy skrývá?

Zpravidla se jedná o snahu výrobců upozornit na případnou kontaminaci (např. sóji) i tehdy, pokud není přímo součástí výrobku. I přesto, že není stanovena přesná hodnota pro „stopy“, státní dozor toto kontroluje, což je z pohledu zákazníků a především alergiků jistě správné.  

Stát si stanovil rozdíl, co je zanedbatelné množství a co je „stopa“.  Vychází z meze stanovitelnosti metody stanovení, která se pohybuje obvykle od 2,5 mg/kg. Pokud je sóji méně než 2,5 mg/kg, dá se říct, že tam „není“. Je-li množství sóji v rozmezí od 2,5 mg/kg do desetinásobku této hodnoty tj. 25 mg/kg (a při zohlednění nejistoty stanovení ještě o trochu více), jedná se o „stopy“. A více jak 25 mg/kg už se sója považuje za plnohodnotně přítomnou ve výrobku.

Je zřejmé, že pokud by chtěl výrobce pátrat po všech „stopách“ v každém výrobku, stálo by ho to nemalé peníze. Je tedy na něm, jak se rozhodne na základě hodnocení rizika a správné výrobní praxe (GMP) o alergenech informovat. A právě tato možnost uvádění univerzálního výrazu „může obsahovat…“ vždy a všude může být zavádějící.

Výrobce nebo obchodní řetězec nese plnou odpovědnost za zdravotní nezávadnost svých výrobků a měl by vědět, zda tam alergeny skutečně jsou nebo nejsou.

Diskuse o alergenech, stopách alergenů, značení na obale, metodách stanovení, přístupu státní správy a problémech výrobců bude jistě pokračovat i nadále v rámci připravované vyhlášky na označování potravin.

Zdroj: Bezpečnost potravin, QSL

Pokud si nejste jisti v označování Vašich výrobků, obraťte se na odborníky. Rádi Vám pomůžeme!