Upravit stránku
20.02.2018QSL s.r.o.

V Evropě se za jediný rok vyhodí 88 milionů tun potravin. Evropský parlament vyzval jednotlivé státy k tomu, aby do roku 2030 plýtvání o půlku omezily. Evropská komise by podle usnesení europoslanců měla upravit potřebné předpisy. Zvýšit by se mělo i povědomí o tom, jak správně potraviny skladovat, aby se zbytečně nevyhazovaly.

Francie v roce 2016 schválila jako první země na světě zákon, který zakazuje supermarketům pod hrozbou vysokých pokut vyhazovat neprodané nebo procházející jídlo. Musí ho darovat potravinové bance nebo jiné charitativní organizaci. Kromě toho ve Francii zároveň začal platit zákon, který má omezit plýtvání jídlem i v restauracích. Musí povinně zákazníkům nabízet zabalení nedojedeného jídla s sebou.

Itálie se rozhodla pro obdobný postup. Podporuje obchody a restaurace v darování nevyužitých, ale pořád nezávadných potravin, tak aby pro ně bylo výhodnější potraviny darovat než vyhodit do popelnice. A to bez sankcí v podobě pokut pro supermarkety jako ve Francii nebo ČR. Šíří povědomí o možnosti odnést si nedojedené jídlo z restaurace sebou. Pro Italy to není zvykem. Přestavuje to pro ně velký kulturní posun.

Dánsko je superhvězdou v eliminaci odpadu. Od roku 2010 se jim podařilo snížit množství potravinového odpadu o 25%. Boj proti plýtvání potravinami je pro Dány modní a trendový. Otevření obchodu WeFood, který prodává zboží po expiraci za nízkou cenu bylo velkolepé a účastnila se jej i dánská princezna Maria. Lidé zde nenakupují pouze aby ušetřili, ale hlavně, aby pomohli prevenci plýtvání. Brzy museli v Kodani otevřít druhou pobočku.

Další obchod na principu WeFood byl otevřen v Německu. Zdejší ministr pro výživu a zemědělství investoval do výzkumu chytrých obalů, například pro jogurty. Myšlenka spočívá v tom, že elektronický čip v potravinářském obalu by analyzoval jeho obsah a postupně by se změnil ze zelené na červenou, což by umožnilo spotřebiteli rozhodnout, zda je výrobek ještě jedlý nebo ne.

Dále řeší ve spolupráci s Nizozemskem otázku, do jaké míry DMT, datum minimální trvanlivosti či DS datum spotřeby uváděný výrobci na obalech potravin, odpovídá skutečnosti a jak ovlivňuje spotřební chování konzumentů.

Střední Evropa se sice přidala později k boji proti food waste, ale již zahájila 16 pilotních aktivit, které se konají v 5 zúčastněných zemích: Rakousko, Maďarsko, Polsko, Itálie a Česká republika. Pilotní aktivity se zaměřují na zvýšení povědomí ve školách a mezi spotřebiteli (Rakousko, Český republika, Itálie), prevenci zabránit vzniku potravinového odpadu skrze darování a opětovné použití (Česká republika, Polsko, Maďarsko, Itálie, Rakousko), optimalizování třídění odpadu (Polsko, Rakousko).

Obchody rozšiřují nabídku nevzhledných potravin

'Křivá' zelenina a 'nepěkné' ovoce Čechy baví. Dříve končila zaorána, v lepším případě v moštárně. Iniciativa Zachraň jídlo se problémem zabývá již od roku 2014. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN se kvůli vzhledu vyhodí až 20 % zemědělské produkce. Dnes je ale nevzhledná zelenina a ovoce artiklem, o který je zájem. První ji v ČR začal nabízet obchodní řetězec Penny pak se přidal Rohlik.cz a Tesco.

Další trendy budou patrné po Evropském týdnu snižování odpadů EWWR (Evropean Weak for Waste Reduction), který proběhne 17.-.25.listopadu 2018.

Zdroje: vitalia.cz,zachranjidlo.cz, jsempripraven.cz, euractiv.com, ewwr.eu, interreg-central.eu, eurotat, reducefoodwaste.eu