Mezinárodní potravinářské standardy. Co to je?

Jednotná forma posouzení systému dodavatele v oblasti bezpečnosti a kvality potravin (normy poskytují jednotná kritéria, která umožňují audit třetí stranou – certifikačním orgánem)
Vztahuje se na veškeré fáze procesu zpracování potravin poté, co surovina opustí zemědělskou prvovýrobu

Každá firma v dodavatelském řetězci by měla zavést vhodný systém zajišťování bezpečnosti potravin, aby zůstala konkurenceschopná. Těmito programy se zavazují jejich dodavatelé, aby prokázali soulad se standardními požadavky na bezpečnost potravin, protokoly a testovací postupy.

Druhy potravinářských standardů

ISO 22000

Norma je mezinárodní a jejím cílem je zajistit bezpečnost dodavatelského potravinového řetězce na celém světě. Umožňuje organizacím prokázat svou schopnost kontrolovat rizika spojená s bezpečností potravin. ISO 22000 lze aplikovat na všechny organizace. Představuje první krok ke splnění požadavků programů uznávaných iniciativou GFSI (Global Food Safety Intitative). Zahrnuje požadavky na bezpečnost potravin nejen u výrobců potravin, ale i oblasti zemědělské prvovýroby, subdodavatelé, obchodníky, stravovací společnosti či distributory.

FSSC 22000

Jedná se o uznávanou celosvětovou certifikaci, která představuje komplexní přístup k řízení rizik pro bezpečnost potravin napříč dodavatelským řetězcem v potravinářství. Zvyšuje možnost spolupráce s mnoha organizacemi, pro něž je certifikace FSSC 22000 smluvní podmínkou. Oproti BRC a IFS jde o jednodušší standard.

IFS – International Food standard

Tato norma byla navržena německou, francouzkou a italskou maloobchodní federací. Je určena pro oraganizace, které vyrábí a/nebo zpracovávají potraviny zejména pod privátní značkou. Jedná se o mezinárodní potravinářskou normu pro zajištění kvality a bezpečnosti potravin pro vlastní obchodní značky. Záměrem IFS je především stanovení požadavků na zabezpečení zdravotně nezávadných potravin při výrobě se silným zaměřením na provozní předpoklady.

BRC - British Retail Consorcium Scheme

Norma BRC vznikla ve Velké Británii za účelem sjednocení náročných auditů, které se lišily v mnoha ohledech a na dodavatele kladly vysoké cenové nároky při kontrole kvality a nezávadnosti potravin. Norma specifikuje požadavky pro dodavatele na nezávadnost a bezpečnost dodávaných produktů, kteří jsou přímými dodavateli maloobchodníků.

IFS a BRC standardy patří mezi požadované principy v dodavatelských pozicích u mezinárodních obchodních řetězců.

Rozdílem mezi BRC a IFS je časový interval pro provedení nápravných opatření. V IFS jsou opatření požadována do jednoho roku, zatímco u BRC musí být provedena do 28 dnů od vydání zprávy z auditu.

Doba trvání auditu závisí na těchto faktorech:

Velikost podniku
Typ výrobního procesu
Rozsah auditu
Počet výrobních linek
Počet zaměstnanců
Počet neshod nalezených při předchozím auditu

Sestavení plánu auditu

Úvodní schůzka
Vyhodnocení stavu stávajících systémů pro kvalitu a bezpečnost potravin – dokumentace (řízení kvality a HACCP)
Inspekce na místě
Rozhovory se zaměstnanci
Definitivní vypracování závěrů získaných v rámci auditu
Závěrečné jednání

Jestliže firma nemá zavedený žádný systém, je nejlepší začít s certifikací od jednodušší normy. Mnohdy definují požadavek na certifikaci sami zákazníci, tedy odběratelé (např. řetězec).

Pokud žádný požadavek zákazník nevznesl a přesně nevíte, podle jaké normy se chcete nechat certifikovat, rádi Vám s výběrem poradíme. Nabízíme provedení interního auditu včetně výsledné zprávy s identifikovanými neshodami, doporučeními a výkladem nejasných požadavků normy. Mezi naše služby patří i příprava potřebné dokumentace. Můžeme Vás také zastoupit během certifikačního auditu.

Certifikaci je třeba udržovat a každý rok audit opakovat.

Mezinárodní potravinářské standardy.