Nutri-Score - jeho přednosti a možné nevýhody

S nadváhou nebo obezitou bojuje jeden ze dvou evropských dospělých + 3 miliony obézních dětí. Zvyšuje se u nich pravděpodobnost srdečně-cévních chorob, cukrovky a rakoviny. 

Vlády jednotlivých zemí, mezinárodní odborníci na zdraví, označili nutriční označování za jeden z klíčových politických nástrojů pro podporu spotřebitelů při rozhodování o kvalitnějším výběru potravin

Výživové údaje

Povinnost uvádět výživové údaje vešla v platnost v roce 2016, a to nařízením (EU) č. 1169/2011.

Značení výživových hodnot potravin je jedním z důležitých způsobů, jimiž lze spotřebitele seznámit se složením potravin, aby se pomocí těchto informací mohl rozhodnout při jejich nákupu. 

Zatímco odborná veřejnost se shoduje, že nejdůležitějším faktorem při výběru potravin je správné složení, laická veřejnost se obává především kontaminatnů a potravinářských aditiv.

Informovanost spotřebitele je důležitá z hlediska zdraví populace – obezita, rakovina, diabetes, deprese. Rozhodnutí o nákupu ovlivňuje i řada dalších faktorů, jako je cena, zvyky, chuťové preference, reklama. 

Zjednodušení výživových údajů:

Nutriční hodnoty si na potravinách čte jen málo lidí, většina jim totiž nerozumí.

Nutri-Score slouží jako rychlé a jednoduché vodítko při výběru potravin. Potraviny však striktně nedělí na “zdravé” a “nezdravé”. 

Nutri-Score je dobrovolný, doplňující systém označení nutričních hodnot a může se objevit jen na potravinách, které mají na obale uvedené nutriční informace.

Nelze houmisťovat na potraviny pro zvláštní účely – pro kojence, malé děti a nemocné lidi.

Co je Nutri-Score system

Nutri-Score systém vznikl ve Francii a vytvořila jej agentura pro veřejné zdraví. Jeho základem je rovnice vyvinutá týmem vědců – tzv. Rynerovo skore. To zohledňuje jak cenné složky potravin, tak ty, které by naopak měli ve stravě vystupovat omezeně. Čím nižší je Raynerovo skóre, tím vyšší hodnotu získá product v Nutri-Score.

Nutri-Score je představuje jakési grafické měřítko, které rozděluje nutriční skóre do 5 tříd (vyjádřeno barvou a písmenem), jejichž účelem je pomoci spotřebiteli lépe vidět, interpretovat a porozumět nutriční kvalitě. Barva tmavě zelená a písmeno A ukazuje nejlepší hodnotu a barva červená a písmeno E ukazuje nejhorší hodnotu. 

Nutri-Score v praxi a jeho přednosti

Hlavní smysl Nutri-Score spočívá v zajíštění vyvážené výživové hodnoty přijímané stravy, tzn. omezit příjem s nízkou výživovou hodnotou a podpořit konzumaci co největšího množství cenných živin. 

Pomocí Nutri-Score lze snadno a rychle porovnávat potraviny ve skupinách podobných produktů. Může pomoci výrobcům potravin přeformulovat své výrobky, aby se mohly přesunout do “vyšší třídy zdravosti”. Na druhou stranu jiné složení může ovlivnit chuť a vést tak ke snížení poptávky po produktu. 

Cílem není rozdělovat výrobky na “zdravé” a “méně zdravé”, ale ukázat spotřebiteli, které výrobky mají více či méně časteji konzumovat. Například tuky a oleje většinou nesou značení skupiny D (oranžová barva), ale tvoří nezbytnou součást naší výživy. Oproti tomu čistá voda spadá sice dle označení do třídy A (tmavě zelená), což znamená, že konzumace je více než přínosná, ale nicméně nemůžeme žít pouze z vody. 

Nevýhody hodnocení pomocí Nutri-Score 

• system semaforů nezohledňuje veškeré živiny, které mají pozitivní vliv na zdraví
• dochází k diskriminaci některých skupin potravin – například některé mléčné výrobky se nevyhnou červenému označení kvůli nasyceným tukům, přestože obsahují jiné prospěšné živiny
• u tuků nejsou zohledněny nenasycené mastné kyseliny, část nenasycených mastných kyselin je pro náš organimus nezbytná - např. Omega 3 mastné kyseliny, které se vyskytují v rybách, lněném semínku a řepkovém oleji
• nebere v potaz spotřebu dané potraviny a energetický výdej
• nerozlišuje různé skupiny konzumentů (děti, senioři, tězce a lehce pracující)
• nezaručuje pestrou stravu,
• nedostatek místa na etiketách

Postoj světa na označní Nutri-Score hodnocení

V Portugalsku, Rakousku a Slovinsku některé potravinářské společnosti už Nutri-Score používají. Ale existují země (Itálie, Řecko, Lotyšsko, Maďarsko, Kypr, Rumunsko, Česká republika), kde se úřady postavily do opozice. Vysvětlení je jednoduché. Například v Itálii by jejich tradiční sýry jako parmezán či gorgonzola a olivové oleje kvůli vysokému podílu tuku patřily do červených a oranžových skupin. 

Česká republika prosazuje, aby budoucí systém nijak nerozděloval potraviny na “zdravé” a “méně zdravé”. Bojí se negativního dopadu na potraviny nesoucí značku kvality i na ty, kterým složení ukládá legislativa. 

MZe na těchto systémech vadí, že nezohledňuje obvyklou porci, v níž se daná potravina běžně konzumuje. 

Do roku 2022 Evropská komise rozhodne, zda dojde k sjednocení a údaj se bude muse uvádět povinně. V ČR je prozatím dobrovolný. Jestliže se pro něj výrobce rozhodne, musí ho použít na všechny své výrobky nikoliv pouze jen na ty příznivě hodnocené (zelené).

Označování pomocí Nutri-Score nemusí být dosatečně vypovídající. Tabulka výživových hodnot uvádí obsah každé živiny zvlášť a není zkreslena zjendodušujícím vzorcem a tím bychom se měli řídit. 

Zdroj: Přednáška Nutri-Score Kamila Miková, tým QSL