Tajemství aromat a jejich označování

Chuť a vůni můžeme upravit i přidáním bylin, koření, hub…Ale zákon tato ochucovadla neřadí mezi aromata. Stejně tak jako další látky, které jsou nositeli sladké, kyselé, hořké či slané chuti (např. sůl a cukr).

Jak je to jednoduše s jejich označováním? Legislativa definuje pouze pár pojmů:

„aroma“ může obsahovat jak přírodní, tak syntetické látky s aromatickými vlastnostmi
„přírodní aroma“ musí obsahovat pouze aromatické látky nebo aromatické přípravky přírodního původu a při označování se musí uvést výraz „přírodní“ a původ aromatu (např. označení „přírodní jahodové aroma“ lze použít tehdy, pokud alespoň 95% aromatické složky bylo získáno z jahod)
u syntetických aromat stačí uvést ve složení potraviny pouze „aroma“ nebo aroma a druh, např. „jablečné aroma“
„kouřové aroma“ se smí použít pro výrobky s uzenou příchutí
označení „uzený“ – výrobek ošetřený tradičním způsobem uzení, tj. kouřem

Pro aromata obecně platí, že jejich používání a označování na etiketách nesmí uvádět spotřebitele v omyl a nepředstavují žádné nebezpečí pro zdraví spotřebitele. Musí být zřetelně odlišené výrobky, jejichž chuť a vůně má přírodní charakter od výrobků pouze ochucených aromatem (např. ořechové sušenky a sušenky s ořechovou příchutí, vanilkový pudink a pudink s příchutí vanilky,…).

Použití aromat je pravidelně přehodnocováno a objevují se i taková, která nelze do potravin přímo přidávat. Jedná se např. o kyselinu kyanovodíkovou, kapsaicin, kumarin, atd…Tedy látky, které se mohou v určitých potravinách přirozeně vyskytovat a podle nařízení č. 1334/2008/ES je stanoveno jejich maximální množství.

Vzhledem k tomu, že se aromata používají v potravinách ve velmi malých dávkách, je většina z běžně používaných aromatických látek považována za bezpečné ve vztahu k lidskému zdraví.

Zdroj: Úřední věstník EU

Potřebujete více poradit v této problematice? Napište nám! Na označování výrobků jsme odborníci.